Červen 2011

Pivko s třídní

29. června 2011 v 22:58 | Sabina |  Můj každodenní život
Teď se toho dělo tolik... V pondělí jsem byla se třídou po Praze, jedna profesorka nás vzala různýma uličkama a tak, můžete se těšit na příspěvek s fotkami. Jelikož rozchod nebyl tak daleko od Václaváku, chtělo mé zvědavé oko prozkoumat nějaké slevy v H&M, nakonec jsem byla ještě v nově udělaném GATEu a konečně si koupila černé boty, ale od té doby trpím. Odpoledne jsem si je vzala na cestu do Průhonic do aquaparku a jsou strašné... Přesně jak je ta kůže pod prsty taková vystouplá, podivně mě to tam pálí. I po včerejším a dnešním nošení se nic nezměnilo...
V úterý jsme pro změnu byli s naší třídní na beach volejbalu, který z hloubi duše nesnáším. Nevím, jak teda beach, ale vojelbal určitě, k tomu všemu nás (tedy mě) mučila celý rok učitelka na tělocvik, ze všech těch bagrů mám rudý ruce do teď. Vyhodila jsem 72Kč za to, že jsem jela někam do největší zadnice a seděla na lavičce. Měli jsme si s sebou vzít opalovací krém, ale namazala jsem se až později a pálily mě ramena, při tom na nich nemám ani tolik červený flek. Když přestali hrát volejbal, museli jsme se ještě na hodinu zabavit. Všichni šli do hospody a k mému neuvěřitelnému úžasu nám naše přísná třídní dovolila všem osmnáctiletým pivo a sama si jedno dala. Já ho ani nedopila, v půlce mi strašně zhořklo, ale v tom vedru jsem i tu půlku trochu cítila.
Doma jsem se pak strašně nudila. Zapomněla jsem zmínit, že v aquaparku jsem si zničila zadek na plavkách, které si užily vodu jen dvakrát, takže po tom hrozném nudění se a usnutí asi na hodinu jsem jela tady kousek, kouknout se, jestli je ještě mají... Ne!
No a dnes? Ztráta drahoceného času ve škole, alespoň jsem pokročila v četbe červnového Cosmopolitanu. Pak jsem jela na Arkády (obchodní dům), tam odevzdala do kavárny, kde jsem v sobotu předvedla svůj um, vyplněný papír. Obešla jsem pár obchůdků, najedla se a pokračovala směr Václavák, opět GATE. Doufala jsem, že tam budou mít mou velikost spodního dílu plavek... Ano! Pak cesta domu, do knihovny, vrátit knížky a zaplatit dluh (heh ^^) a za přítelem, plácat sebou v plavkách a "koupat se" v bazénu teplotou podobnému Severnímu ledovému oceánu.
Taky bych ráda podotkla, že jsem dnes potkávala pořád nějaký nechutný lidi... Chlápka, co si stříhal nehty kleštičkama na zastávce, kousek před jízdním řádem, takže jsem se bála, že mi kus jeho nehtu vlítne do vlasů, bléé. Po tom jsem jela v metru a páchly tam někomu asi nohy a nebo to tipuji na něco chcíplýho přímo pod mojí sedačkou. No a krásnou tečkou byla babča, co si podivně hrála s prsty, pak vytáhla vlhčený kapesníček, utřela si s nim asi dvě místa na obličeji, pak podpaží a pak ruce... vše přímo vedle mě v autobuse, bléé.
Tak se tu mějte krásně, já jdu spát, abych měla zítra jasné oči, až budu prohlížet to moje vysvědčení...

GATE

Místo bot, už 5 kousků oblečení

26. června 2011 v 12:29 | Sabina |  Můj každodenní život
Čtvrtek
Není nic lepšího, než když ve skříni najdete pěknou šálu, kterou vám koupila mamka. Takže jsem se ráno oblíkla tak, aby se mi hodila k oblečení. Co se ke mně ale naprosto nehodilo, byly ty Alpy v mých vlasech, nesnáším, když se mi patka kroutí a není rovná. Musela jsem se s tím pro tento den smířit. Cestou do školy jsem viděla holku, která měla udělané naušnice z plastových víček od CocaColy. Tvůrčí a stylové a nebo děsné a trapné? Po škole, která se v těchto dnech už ani nedá nazvat školou, protože děláme úplné nic, jsem jela za mamkou na Arkády (obchodní dům), sháním pořád nějaké sandálky nebo žabky v černé barvě, ale všude je mají s hnědou podrážkou a to se mi nelíbí, i když teď už na ně budu muset přistoupit, jinak můžu rovnou chodit bosa. Sehnaly jsme akorát boty do vody, které potřebuji a brýle do vody, které jsem chtěla =). V jiném obchodě se slevami, mi mamka koupila černé kraťasy a bílé tílko bez ramínek. Taky jsem musela k doktorce na kontrolu, tak teď už si jen počkat na výsledky.

Tílko, svetr a jeany na gumu bez předních kapes Stradivarius, Šála Tchibo
Vše Takko: Tílko bez ramínek z 249Kč na 149Kč, Kraťasy z 449Kč na 249Kč
Pátek
Nedávno si mamka koupila tričko, které se hodí k legínám, zabavila jsem ji ho, ale asi jí ho brzo vrátím. Je z podivného materiálu, který udělal hned první den nošení cucky na látce v místech, kde jsem nosila kabelku. Takže žádná sláva. Ani se nic moc věcí tento den neudálo, byla jsem hrozně rozlenivělá a nic se mi nechtělo. Na poslední rozmázlé fotce je přítelův pes, měl mi dát jako pusinku, ale málem jsem dostala tetovačku drápama na obličej...

Tričko Tchibo, Bunda New Yorker, Legíny a pásek Stradivarius, Boty Deichman
Sobota
Zapomněla jsem se zmínit, že mi v pátek večer napsali z jedné kavárny, jestli pořád platí to, že k nim chci na brigádu a kdyby jo, ať přijdu právě v sobotu ve 14:00. V již zmíněný čtvrtek jsme si totiž s mamkou běhěm pobíhání po Arkádách, daly pauzičku v kavárně, kde jsem na sebe nechala číslo. Nečekala bych, že se vůbec ozvou a ono hned druhý den.
Takže jsem se připravila a ve dvě jsem už stála v jejich košili a zástěře před barovým pultem. Asi tak necelých pět minut na to, jsem si šla vzít čistou košili, protože jsem na sebe převrhla celou colu i se skleničkou, které se vzápětí při políbení země, roztříštily na malé kousíčky. V tu ránu mě napadlo, že jsem tam poprvé a naposled, když si mě jen zkouší, jestli mě vezmou. Po téhle menší scénce asi pochopili, že nejsem žádná číšnice a řekli, že se tohle budu učit později. Bavilo mě to, i když jsem se bála, že zase něco rozbiju. Nejhorší jsou ty velké skleněné flašky, všechno se totiž nosí na malém tácku a zrovna ty, jsou na něm strašně vratké. Skončila jsem po třech hodinách a dali mi papír, který mám vyplnit a na základě toho mi vystaví smlouvu, takže mě asi nakonec berou. Hned po tom jsem zavolala mamce a šly jsme na další kolo hledání bot. Jenže ve Stradivariusu měli strašný slevy, vyzkoušela jsem si toho asi milion a odnesla jsem si narůžovělou košili. Pak jsme se přesunuly na Chodov (další obchodní dům), tam měli tentokrát slevy v Bershce, kde jsem ulovila kalhoty, které mají sámky a jsou o číslo menší, než mám (díky bože, že jsou na gumu), a tílko s kraječkou (na fotce vypadá růžově, ale je to spíš taková červená, nazvala bych to staročervenou, ale nevim, jestli takovej pojem vůbec existuje). Víc obchodů jsem ani neobešla, mamce nebylo nějak dobře. A jestli mám boty? Ne!

Košile Stradivarius z 349Kč na 199Kč, Kalhoty a tílko Bershka, Kalhoty z 399Kč na 199Kč, Tílko z 299Kč na 99Kč

Votvírák 2011

22. června 2011 v 23:08 | Sabina |  Můj vyjímečný život

Aneb kdo přežije ToiToi, přežije už v životě jakýkoliv záchod

Jak jsem se již zmiňovala, o víkendu proběhl v Milovicích Votvírák. Počasí se v pátek zdálo slibné, ale pak se vše zatáhlo a sobota se nesla v duchu temné oblohy. První den festivalu mě nemile uvítal. Jako minulý rok, a pravděpodobně i ty roky předešlé, se fronta ke stanovému městečku táhla nepěkně daleko. Koncert Mandrage se měl samozřejmě odehrát za necelou hodinu. Po zhruba půlhodinovém stání, na počasí vhodném tak někdě u moře, nám bylo sděleno, že došly lístky do stanového městečka a že si to prý můžeme postavit, kde chceme. Všichni začali pochopitelně odcházet, ale někteří se vrhli na hlavní vchod s nadějí, že se ještě nějaké lístky objeví. Objevily, v počtu jedenáct... Prý budou další kolem sedmé, osmé. Stan jsme tedy rozložili mezi kupou jiných, kteří frontu vzdali dříve. Mandrage už hrálo...
Poté jsem zjistila, že tam vlastně není až tolik interpretů, které si chci poslechnout, alespoň byl čas dát si mé oficiálně první festivalové pivo =D
Myslím si, že popisovat mé dojmy z určitých interpretů je zbytečné, jen musím zmínit, že jsem se šla podívat na Rytmuse, ještě v pátek večer... Nemusel by do každé "písně" říkat:"A teď všichni hééj, jéíjé" =D Samozřejmě příznivce Rytmuse, co zabloudili na tento blog, nechci nějak urazit.
A jak dopadl příběh o stanu? Kolem sedmé, osmé se už také utvořila fronta, ovšem aby se podtrhla celá tahle stupidní akce se stanovým městečkem, sdělili nám, že už nejsou místa kam stan postavit.... Co k tomu dodat? Dost nevymyšlené, nemusím ani říkat, že nějaké místo by jsme teda rozhodně našli.
Spánek ve stanu bych nazvala taky hrozným, vždy když se probudíte a snažíte se vyměnit polohu musíte všechny polámané kosti sesbírat a otočit je na požadovanou stranu. I přesto to má své kouzlo, které k festivalu prostě patří.
Sobota... Děšť, zataženo, zima... Viděla jsem z dálky Šmajdu, píšu to sem tentokrát pro fanoušky tohoto Superstárcovského zpěváka. Při čekání na Xindla X jsem stihla ještě Janka Ledeckýho. Votvírák se se mnou rozloučil Rybičkama 48, u kterých bych ráda podotkla, že jim nebylo rozumět ani slovo, kdo neznal text na sto procent, měl smůlu, škoda, no a pak už jen hurá domu. Sice jsem večer chtěla ještě vidět No Name, ale byla vážně neuvěřitelná zima. Fotky jsou pořízené jen mobilem, tak snad z toho budete mít alespoň něco...
Abych to nějak srnula... Holky, noste si v kabelce vždy toaleťák... Jinak nepřežijete ty ukrutný "pokakaný" prkýnka a podobně v ToiToikách... Zlatý školní záchody, co se ucpávaj...


Naušnice bambulky a tyčky

20. června 2011 v 22:14 | Sabina |  Prodávám
Připravila jsem si pro vás prodej dvou druhů naušnic, kdo by měl zájem, pište do komentářů =). Cena je max. 50Kč a k tomu ještě balné, netuším, kolik to může být.

Chlupaté naušnice, jsou zakončené průhledným korálkem
Korálková část dlouhá 3,5cm, korálky hází odlesky

Sejdeme se na Votvíráku

16. června 2011 v 21:52 | Sabina |  Můj každodenní život
Už zítra, sejdeme se na Votvíráku =). Včera jsem si byla pro lístky... Na Votvíráku jsem se objevila i loni a před tím jsem byla nemocná. Teď se historie opakuje, takže jen doufám, že se mi během noci udělá ještě líp a taky doufám, že nebude pražit sluníčko jako blázen, to moc rýmě nepomáhá. Nejvíc se netěším na frontu do stanového městečka, tu můžete vidět na fotografii z loňska. Pojedu zase vlakem, také máte tak rádi cestování vlakem? Nejlepší je to v létě, mám vždycky takový pocit dobrudružství. Samozřejmě nejedu sama, loni jsme byly taková parta, spíše lidi z práce, letos jedeme ve dvou ;). Trochu se toho bojím, tak držte palce ať to vyjde. Chtěla bych si s sebou vzít foťák, ale mám strach, že se mi tam někde zničí a malej do kapsy nemám =(. Abych nemluvila jen o Votvíráku, přidala jsem sem další novinku: založila jsem stránku na facebooku o mém blogu, takže kdo má zájem, stačí kliknout na malou ikonku v menu =).


Boty, co nosila babička

14. června 2011 v 22:00 | Sabina |  Můj každodenní život
Dneska vypadám jako můra, možná proto, že jsem včera ležela v posteli, léčila se a pořád to neni ono. Celej den jsem se dopovala černým čajem a večer to dopadlo tak, že jsem koukala do stropu a nemohla spát. Nebo za to nemohl čaj, ale to, že jsem vyspávala do půl jedenáctý nebo do kdy. Každopádně dneska moc novinek nenesu... Chtěla jsem napsat o tom, jak mě štvou důchodci, ale ke starým lidem máme mít úctu, takže mi hlava chtě nechtě musela trochu vychladnout. Nebo jsem se chtěla rozepsat o jistých lidech, ale co kdyby to někdo z nich později zjistil? No, ale abych trošku rozvedla nějaké téma... Je mezi vámi někdo, kdo prostě nikam nezapadá? Nebo možná někdy zapadl, ale tam, kde to potřebuje nejvíc, má smůlu? Občas si připadám, jak nějakej mentál nebo co... Nebudu se tady litovat =D Alespoň přináším obrázek milovaných bot, sice o nich mamka tvrdí, že je nosila její babička, ale mně je to fuk, zůstanu s nimi až do jejich konce. A jako co, koupila jsem si je loni =D Navíc vám přináším to, co jsem měla na sobě... naprosto netuším, jestli se to mé bude vůbec někomu líbit... Držím se spíše při zemi a neoblíkám si na sebe moc výstřední věci, ale co kdyby náhodou =D Dejte radši vědět, jestli to sem chcete nebo ne...

Tričko s kapsičkou a cvoky Bershka, Svetr a jeany na gumu bez předních kapes Stradivarius, Naušnice a kabelka H&M, boty Deichman