Votvírák 2011

22. června 2011 v 23:08 | Sabina |  Můj vyjímečný život

Aneb kdo přežije ToiToi, přežije už v životě jakýkoliv záchod

Jak jsem se již zmiňovala, o víkendu proběhl v Milovicích Votvírák. Počasí se v pátek zdálo slibné, ale pak se vše zatáhlo a sobota se nesla v duchu temné oblohy. První den festivalu mě nemile uvítal. Jako minulý rok, a pravděpodobně i ty roky předešlé, se fronta ke stanovému městečku táhla nepěkně daleko. Koncert Mandrage se měl samozřejmě odehrát za necelou hodinu. Po zhruba půlhodinovém stání, na počasí vhodném tak někdě u moře, nám bylo sděleno, že došly lístky do stanového městečka a že si to prý můžeme postavit, kde chceme. Všichni začali pochopitelně odcházet, ale někteří se vrhli na hlavní vchod s nadějí, že se ještě nějaké lístky objeví. Objevily, v počtu jedenáct... Prý budou další kolem sedmé, osmé. Stan jsme tedy rozložili mezi kupou jiných, kteří frontu vzdali dříve. Mandrage už hrálo...
Poté jsem zjistila, že tam vlastně není až tolik interpretů, které si chci poslechnout, alespoň byl čas dát si mé oficiálně první festivalové pivo =D
Myslím si, že popisovat mé dojmy z určitých interpretů je zbytečné, jen musím zmínit, že jsem se šla podívat na Rytmuse, ještě v pátek večer... Nemusel by do každé "písně" říkat:"A teď všichni hééj, jéíjé" =D Samozřejmě příznivce Rytmuse, co zabloudili na tento blog, nechci nějak urazit.
A jak dopadl příběh o stanu? Kolem sedmé, osmé se už také utvořila fronta, ovšem aby se podtrhla celá tahle stupidní akce se stanovým městečkem, sdělili nám, že už nejsou místa kam stan postavit.... Co k tomu dodat? Dost nevymyšlené, nemusím ani říkat, že nějaké místo by jsme teda rozhodně našli.
Spánek ve stanu bych nazvala taky hrozným, vždy když se probudíte a snažíte se vyměnit polohu musíte všechny polámané kosti sesbírat a otočit je na požadovanou stranu. I přesto to má své kouzlo, které k festivalu prostě patří.
Sobota... Děšť, zataženo, zima... Viděla jsem z dálky Šmajdu, píšu to sem tentokrát pro fanoušky tohoto Superstárcovského zpěváka. Při čekání na Xindla X jsem stihla ještě Janka Ledeckýho. Votvírák se se mnou rozloučil Rybičkama 48, u kterých bych ráda podotkla, že jim nebylo rozumět ani slovo, kdo neznal text na sto procent, měl smůlu, škoda, no a pak už jen hurá domu. Sice jsem večer chtěla ještě vidět No Name, ale byla vážně neuvěřitelná zima. Fotky jsou pořízené jen mobilem, tak snad z toho budete mít alespoň něco...
Abych to nějak srnula... Holky, noste si v kabelce vždy toaleťák... Jinak nepřežijete ty ukrutný "pokakaný" prkýnka a podobně v ToiToikách... Zlatý školní záchody, co se ucpávaj...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tretka Tretka | 23. června 2011 v 14:53 | Reagovat

:DDD ty bys mohla delat kritika :P ja se taky moc netesim na ten silenej chaos na rock for people, ale snad to bude stat za to ;) a na toitoiky budu chodit ze zavrenejma ocima a zacpanym nosem asi radsi :D

2 Autorka Autorka | 23. června 2011 v 18:23 | Reagovat

No na Rock for People jsem chtěla jet, kolik jsi za to platila? Jsem si to chtěla koupit na Votvíráku za 80% slevy, ale nakonec jsem tam tu frontu nestála, nemělo to pak cenu :-? a jsi Cetka :-D ty si to pořád pleteš 8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama